Mapování a ochrana motýlů České republiky
† Bělásek východní – Leptidea morsei (Fenton, 1881)
První řádek: samci – vlevo první generace, vpravo druhá generace
Druhý řádek: samice – vlevo první generace, vpravo druhá generace
Třetí řádek: vlevo samec druhá generace, vpravo samice druhá generace
Běláskovití – Pieridae
Délka předního křídla: 20-26 mm
Areál. Eurosibiřský. Dříve roztroušeně a vzácně ve střední Evropě (Morava, Slovensko, jihovýchodní Polsko a Maďarsko). Dále na sever Balkánského poloostrova, přes Ukrajinu, Sibiř až po Japonsko. Vymřel v Rakousku, Jugoslávii a Polsku, nezvěstný v Maďarsku.
Biotopová vazba. Světliny a paseky teplých listnatých lesů, lesní cesty, průseky a osluněné lesní lemy. Především v členitějším terénu nížinných listnatých lesů, na Slovensku vystupuje i do horských poloh (až do 800 m n. m.).
Živná rostlina housenek. Hrachor černý ( Lathyrus niger ) a h. jarní ( L. vernus ).
Vývoj. Dvougenerační (duben – červen, červenec – srepn.). Samice klade vajíčka jednotlivě na rub listů živných rostlin.
Chování. Dosud nestudováno. Samci pravděpodobně patrolují podobně jako jiné druhy rodu Leptidea, a to pouze za slunečného počasí. Okolo poledne jsou méně aktivní. S oblibou sedají na vlhkou půdu.
Podobné druhy v ČR. Bělásek hrachorový ( Leptidea sinapis ), b. Realův ( L. reali ).
Rozšíření v ČR. Byl znám jen z několika lokalit jižní a střední Moravy (Bítov, Mohelno, Pálava, okolí Břeclavi, okolí Brna a Hodonínsko), kde byl motýl podle literárních a sbírkových údajů v padesátých letech 20. století lokálně i hojný. Naposledy spolehlivě uváděn pouze ze střední Moravy (jihozápadní svahy Nízkého Jeseníku – Sovinec, pouze jeden spolehlivý nález, 90. léta 20. století) a z druhé poloviny 80. let také z okolí Hodonína. Často je zaměňován s příbuznými druhy komplexu Leptidea sinapis-reali.
Ohrožení a ochrana. Velmi pravděpodobně vymřelý (90. léta 20. století), v ČR a EU legislativně chráněný. Přes intenzivní výzkum nebyl na historických nalezištích potvrzen. Charakter výskytu v minulosti a datování ústupu naznačují, že stejně jako ostatní druhy světlých listnatých lesů nížin a pahorkatin vymizel i bělásek východní vinou zásadních změn lesního hospodaření během 20. století: ústupem od pařezinového hospodaření, přerůstáním dosud stojících výmladkových porostů, místy snad výsadbou nepůvodních dřevin.
 |
