určovací klíč (PDF, 765,6kB) >>>   

Ostruháček březový - Thecla betulae (Linnaeus, 1758)


Délka předního křídla: 17-18 mm, největší evropský ostruháček.
Areál. Palearktický. Celá Evropa, na východ přes Balkán, Rusko na Dálný východ po Čínu a Koreu.
Biotopová vazba. Výslunné křovinaté svahy, prosluněné paseky a lesní lemy, liniová zeleň, přerůstající živé ploty, vždy s nízkým křovinatým porostem (zejména trnky, mahalebky apod.). Také zahrady s výsadbou švestek a meruněk.
Živná rostlina housenek. Především trnka obecná (Prunus spinosa), méně švestka domácí (Prunus domestica), slivoň obecná (Prunus insititia) a meruňka obecná (P. armeniaca).
Bionomie. Jednogenerační (červenec až říjen). Vajíčka přezimují a v zimním období na šedých trnkových větévkách jsou poměrně nápadná. Housenka se líhne v dubnu a prokusuje se do rašících pupenů. Další larvální stadia sedí na spodní straně listů, zejména na řapíku, kde si vypřádají jemnou pavučinku. Dorostlá housenka, dík svému zelenému zbarvení a bělavé kresbě, je obtížně k nalezení. Vývoj je ukončen v červnu, kdy původně zelená housenka zhnědne a na zemi mezi listím a kamením se kuklí.
Chování. Druh i přes svou velikost a i vzdor svému nápadnému zbarvení snadno uniká pozornosti a zdánlivě patří mezi vzácné motýly. Jednotlivé populace obývají poměrně velké plochy. Dospělci se shromažďují na nápadných vyvýšených místech (solitérní stromy, křoviny na vrcholcích kopců), kde dochází k páření. Motýl je aktivní jen při plném slunci a většinu dne se sluní na větvičkách křovin. Nektaronosné rostliny imága vyhledávají většinou až v odpoledních hodinách, samci často sají na exudátech mšic, obě pohlaví na podzim také na spadaném ovoci.
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. Rozšířen po celém území státu, kromě chladných horských oblastí; prakticky všude tam, kde jsou porosty trnky. Je však pro svůj skrytý způsob života většinou přehlížen, proto by bylo vhodné doplnit znalosti o rozšíření druhu cíleným vyhledáváním nápadných vajíček v zimním období.
Ohrožení a ochrana. Nepatří mezi ohrožené druhy. Rušivé nejsou ani asanační zásahy v trnkových porostech, nejsou-li provedeny současně na rozsáhlých územích; jsou-li asanace nutné, doporučuje se rotační kácení (rozprostřít zásah v čase na 2-3 roky). Potenciálně škodlivé může být vypalování stařiny: je-li toto na lokalitě plánováno v zájmu managementu jiných druhů, mělo by se vyhnout alespoň části trnkových keřů.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec, České středohoří, 26.7.2014. Foto V. Hotárek
Samec, České středohoří, 26.7.2014. Foto V. Hotárek
Východní Čechy, Hradec Králové, 2011. Foto P. Bílek
Východní Čechy, Hradec Králové, 2011. Foto P. Bílek
Samec, Blansko, 2007. Foto M. Koupý
Samec, Blansko, 2007. Foto M. Koupý
Samice, Brno, 2007. Foto J. Valíček
Samice, Brno, 2007. Foto J. Valíček
Samice, severní Čechy, 2006. Foto M. Chvátil
Samice, severní Čechy, 2006. Foto M. Chvátil
Samice, severní Čechy, 2006. Foto M. Chvátil
Samice, severní Čechy, 2006. Foto M. Chvátil
Samec, Čechy, 2007. Foto M. Zlatník
Samec, Čechy, 2007. Foto M. Zlatník
Samec, Čechy, 2007. Foto M. Zlatník
Samec, Čechy, 2007. Foto M. Zlatník
Samec, Vsetínsko. Foto T. Pavelka
Samec, Vsetínsko. Foto T. Pavelka
Samice. Foto Z. Hanč
Samice. Foto Z. Hanč
Samec, Olomoucko, 2000. Foto S. Krejčík
Samec, Olomoucko, 2000. Foto S. Krejčík
---