Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 596,7kB) >>>
Babočka jilmová - Nymphalis polychloros (Linnaeus, 1758)
Délka předního křídla: 26-33 mm
Areál. Západopalearktický. Severní Afrika, jižní, západní a střední Evropa, nejjižnější Skandinávie, Turecko, evropské Rusko, Střední Asie až do Himalájí. Vymřel ve Velké Británii.
Biotopová vazba. Lesní světliny a okraje, lemy lesních cest, nivy řek a potoků od nížin do hor. Zalétává i do zahrad a sadů.
Živná rostlina housenek. Dřeviny čeledí Ulmaceae, Salicaceae a Rosaceae. U nás především na jilmech ( Ulmus spp.) a vrbách ( Salix spp.).
Vývoj. Jednogenerační (červenec – hibernace – květen), celoroční výskyt. Samice kladou shluky vajíček na listy živných rostlin, především na menší a osluněné keře. Housenky jsou gregarické, tmavě zbarvené s načervenalými podélnými pruhy, na hlavě nemají růžky. Imága dosáhnou pohlavní dospělosti až po zimní diapauze, páří se zjara.
Chování. Solitérně žijící druh s otevřenými populacemi. Částečný migrant. Samci zaujímají vyčkávací párovací strategii (tzv. “perching”).
Podobné druhy v ČR. Babočka vrbová ( Nymphalis xanthomelas ), b. kopřivová ( Aglais urticae ).
Rozšíření v ČR. Relativně rozšířený druh, nikde však není hojný. Početnost navíc značně kolísá, v některých letech vysloveně vzácný druh. Obdobné fluktuace početnosti jsou známy i z jiných evropských zemí.
Ohrožení a ochrana. Druh není bezprostředně ohrožen, ačkoli chybí přesné znalosti o populačních trendech. Nelze vyloučit, že k přechodnému poklesu početnosti přispělo kácení jilmů pod záminkou tracheomykózy. Při absenci důkladného monitoringu se však jedná o pouhou spekulaci. Ochraně motýla může prospět zachování přirozené skladby dřevin (s podílem jilmů a vrb) v lužních lesích, břehových porostech, ochrana pestrých lesních lemů atd.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
