určovací klíč (PDF, 1.1MB) >>>


Syn.: argester (Bergsträsser, 1779), hylas (Esper, 1793)
Délka předního křídla: 15-17 mm
Areál. Evropský. Od Pyrenejí přes střední Evropu, Balkán a Turecko. Na sever po jižní Švédsko, na východ přes jih Ruska až po Zakavkazsko.
Biotopová vazba. Skalní stepi a lesostepi, výslunné kamenité stráně a pastviny, sprašové stepi a suché úvozy většinou na bazickém podkladu.
Živná rostlina housenek. Monofág na úročníku bolhoji ( Anthyllis vulneraria ).
Vývoj. Jednogenerační (květen – srpen), na nejteplejších lokalitách dvougenerační (květen – červen, červenec – srpen). Vajíčka jsou kladena jednotlivě na květy a také na spodní stranu listů živné rostliny. Housenky v mládí minují v listech, později požírají květy i listy, jsou fakultativně myrmekofilní a přezimují.
Chování. Nebylo dosud studováno. Na našich lokalitách jsou populace ostře ohraničené, sedentární a nepočetné.
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. Dříve rozšířený v teplých oblastech celého státu a lokálně hojný. Na většině udávaných lokalit vymizel. Donedávna několik populací v okolí Prahy, Českém středohoří, jihozápadních Čechách a v Polabí. V současnosti se vyskytuje pouze na několika izolovaných lokalitách na Českolipsku. O málo více lokalit obývá na jižní a jihovýchodní Moravě. Zcela vymřel na severní a střední Moravě.
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený, vymírá ve většině severní a střední Evropy. Vyžaduje raně sukcesní plochy bezlesí s ploškami obnažené horniny. Nejvíce ohrožen je zarůstáním biotopů a jejich celkovým úbytkem z krajiny. Na lokalitách je nutné zamezovat náletům křovin, extenzívně pást (příliš intenzivní pastva ovcí jej naopak ohrožuje!) či jinak mechanicky narušovat rostlinný pokryv. Ochranářsky významný, přesto naprosto přehlížený a nestudovaný druh.

| Samice, jižní Slovensko. Foto M. Hrouzek | Samec, jižní Slovensko. Foto M. Hrouzek | Samice, jižní Slovensko. Foto M. Hrouzek |